Deforestace (kácení lesů)

REFERÁT

KÁCENÍ LESŮ

Společenskovědní seminář

Předškolní a mimoškolní pedagogika

3. A

2015/2016

Vypracováno dne: 26. 9. 2015

Spáčilová Valentina

. 13

1         Úvod

V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a vynálezů často zapomínáme, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že příroda nám dává vše, co k životu potřebujeme. A co děláme pro přírodu my? Bereme si mnohem víc, než potřebujeme a plýtváme všemi zásobami, které nám dává. Dnes žije na světě přibližně 7 292 450 750 lidí a málokdo z nich myslí na ochranu ovzduší, vody, půdy nebo právě lesů, o kterých budu psát.

2         Lesy – továrna na život

Lidi si zahrávají se stromy jako by byly něco nepodstatného, něco co tu bylo a bude i na dále. Nechápou to nejpodstatnější – les je pro nás něco jako velká továrna na život. Ne nadarmo se pralesům říká zelené plíce planety. Plíce jsou důležité pro dýchání – dýchání je nezbytné pro život.

A co dalšího nám dává les pro život? Snižuje obsah oxidu uhličitého v atmosféře, čistí atmosféru, udržuje stálou teplotu a vlhkost naší planety a je pro nás zásobárnou vody. Mimo

to je domovem pro zvířata i rostliny. Pouze v tropických pralesech nalezneme 90 % primátů světa, 40 % dravců, 80 % hmyzu na světě a 2/3 všech známých rostlin (a právě ta jedna rostlina, která roste na tomto „kousku“ zničeného pralesa by možná mohla být lékem a vyléčit některou z „nevyléčitelných“ nemocí).

Lesy jsou ohrožené v každé oblasti světa. Nejvíce je ohrožený tropický deštný prales, dalo by se říct, že tropický deštný prales volá SOS. Zdá se, že člověk ani nebral na vědomí to, že tropický deštný prales tu byl dávno před ním, automaticky ho začal ničit a snaží se z něj vytěžit co nejvíce pro svůj prospěch. Zapomíná na to, co všechno nám prales dává. Stále je tu ale jedna věc, na kterou by se zapomínat nemělo. Tropický deštný prales je nenahraditelný. Les by se ještě nahradit dal, sice by to trvalo mnoho let, ale mohl by se obnovit. To u pralesu nejde. Ten tu buď jednoduše je, nebo není. A i přesto s ním člověk hazarduje, jak se mu zlíbí.

Před 30 lety zabíraly lesy 14 000 000 km² rozlohy pevniny (12 %). Dnes je 80 % deštných pralesů zničeno či poškozeno a kácení stále pokračuje. Každý rok je vykáceno asi 160 km² tropického pralesa (to jsou cca 2 České republiky). Vědci odhadují, že tímhle tempem by mohl prales zaniknout za méně než 40 let.

Kácení vede i ke snižování biodiverzity. Za posledních 400 let bylo vyhubeno kolem 230 druhů obratlovců.

3         Pralesy

3.1      V České Republice

Žofínský prales

Hojná voda

Boubínský prales

3.2      V Africe

Madagaskar
Kakamega Forest
Konžský prales

3.3      V asii

Shirakami-Sanchi, Shirekoto National Park, Yakushima (Japonsko)
Taman Negara
Indonéský prales

3.4      V Americe

White Bear Forest, French River, Kanadský prales
Amazonský prales

3.4.1    Amazonský prales

Tropický deštný prales v Jižní Americe s rozlohou 5 500 000 km². Leží v Brazílii, Kolumbii, Peru, Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinami a Francouzské Guyaně. Je to největší zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým klimatem na světě. Amazonská pánev je největším souvislým tropickým deštným lesem na světě. Celá Amazonský prales představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na světě.

4         Důvody deforestace

Důvodů je mnoho a zahrnují i vládu, soukromé a vojenské zájmy na úrovni jednoho či mnoha národů. Rozvojové země, které čelí problémům jako rapidně rostoucí populace, se dívají na pralesy jako na zdroj. Proto největší ohrožení bezpochyby představuje člověk a jeho aktivita (tím samozřejmě nemyslím původní obyvatelé). Bezohledně ničíme, co můžeme, jen abychom měli kde stavět sídliště, silnice nebo třeba továrny, které pouští do vzduchu škodlivé plyny. Pro příklad několik aktivit, které skutečně nejvíce ohrožují tropický deštný prales:

4.1      Těžba dřeva

Nejméně 4,5 milionu hektaru se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku a ebenového dřeva. Tato tvrdá dřeva potřebují vyzrávat staletí, a tak mohou být jen těžko vysazována a pěstována na plantážích.

4.2      Potřeba stavebního materiálu

Domy, lodě, nábytek …

4.3      Potřeba topiva

V mnoha zemích se suchými tropickými pralesy, hlavně v Africe, se dřevo používá při vaření nebo topení. Tato situace poukazuje na potřebu adresovat problémy bídy, populačního tlaku, zemědělských metod a životního prostředí ve sjednoceném pohledu. Stále se ještě 60 % vykáceného dřeva na celém světě použije jako palivo.

4.4      Pěstování hovězího dobytka

Nejméně 7 700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe. Existuje mezinárodní trh s laciným hovězím masem, z něhož velká část pochází z Jižní Ameriky. Toto maso se používá při přípravě hamburgerů ve fast foodu. Podnikatelé skupují plochy pralesa, který vypalují, aby získali plochy pro pastvu dobytka. Za několik let je půda vyčerpaná a rančeři musí vypalovat další oblast.

4.5      Potřeba získání zemědělské půdy

Orná půda, pastviny …

4.6      Báňský průmysl

Povrchové doly na těžbu bauxitu v Brazílii zabírají obrovské plochy a ničí původní zeminu. Podle zákona musí být vytěžená zemina znovu zalesněna. Eroze půdy, trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které v době dešťů zadržují vodu na zemi. S tím souvisí zničení řek – vykácení lesa ohrožuje celý tok řeky a stav ryb.

4.7      Eroze půdy a stavba nových komunikací

4.8      Potřeba získání suroviny

K výrobě papíru a celulózy.

4.9      Mezinárodní půjčky

Zadlužené rozvojové země, kterým jsou ochotné mezinárodní finanční instituce poskytnout úvěry na budování dalších ekonomicky nesmyslných a ekologicky nebezpečných megaprojektů, odlehlé území obydlené jen hrstkou „primitivních“ domorodců, které není problém v případě potřeby přesídlit, představují pro projektanty a budovatele vodních děl poslední oblasti na Zemi, kde mohou takováto díla realizovat.

4.10  Mezinárodní zájmy

Osud tropických pralesů často leží v rukách mocných cizích společností, které se snaží co nejvíce využít to, co leží pod stromy. Od Střední Ameriky po jihovýchodní Asii srovnaly mezinárodní společnosti se zemí pralesy kvůli ovoci, papíru a těžbě surovin. Mezi tyto společnosti patří např. Mitsubishi Corporation, Hyundai, Sharp, Canon, aj.

4.11  Ilegální drogy

Produkce ilegálního kokainu a opia také napomáhají k odlesňování, hlavně v Latinské Americe.

Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami.

5         Důsledky deforestace

5.1      Globální oteplování

Oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené  ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.

5.2      Ubývání živočišných druhů (snižování biodiverzity)

Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů. 

5.3      Roztržení ekologického cyklu

Na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály.

5.4      Úbytek kultury lidí žijících v pralesích

Odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace.

5.5      Vliv na obyvatelstvo

Drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja. Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít – vyhrožují mu nebo vypálí dům. Na obrovských farmách a mezi dřevorubci kvete zneužívání otrocké práce.

5.6      Záplavy a nemoci

Se znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha. Mohou se šířit nemoci, jako třeba tyfus nebo cholera.

6         Záchrana pralesa

Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty. Byly také schváleny zákony na ochranu deštných lesů a vzácných zvířat.

Od r. 1960 pracují v brazilském pralese horníci a stavbaři silnic. Vykáceli již velkou plochu lesa a mnozí Indiáni Yanomami tak přišli o své domovy. Někteří se také od dělníku nakazili nemocemi, např. příušnicemi, a zemřeli. Organizace Survival International zorganizoval kampaň, jíž se snaží lid Yanomami zachránit. V r. 1991 brazilský prezident konečně souhlasil s tím, že se půda kmene Yanomami přemění v národní park.

6.1      Konzumní kampaň

Jako výsledek bojkotu, Burger king souhlasil s tím, že přestane používat hovězí maso z tropických pralesů v hamburgerech. Tato kampaň donutila mnoho obchodníků přestat používat nevhodně zpracované dřevo z pralesů. Otevřelo to také diskusi v Evropě o daních z dovážených tropických produktů, aby se zlepšily fondy pro managament pralesů. Konzumní kampaň však musí být sjednocena s celou strategií tropických pralesů, aby mohla být skutečně účinná.

7         Řešení záchrany pralesa

a)      Náhrada dřeva jako paliva

b)      Mezinárodní tlak na vyhlášení národních parků a chráněných území a dodržování pravidel

c)      ekonomická pomoc rozvojovým zemím náhradou za omezení nebo zastavení těžby

d)     informovanost veřejnosti o problému

e)      vymezení oblastí těžby a oblastí pro původní obyvatelstvo

f)       projekt Octopus (Harvard University) – vybudování zemědělských stanic – kolonií nad korunami stromů nejvyššího patra tak, aby bylo okolí těchto stanic minimálně ovlivňováno vlastní činností farem. Pravidelný sběr přírodního kaučuku, ovoce, rozumná selektivní těžba by mohly vést k šetrnějšímu zacházení s přírodním bohatstvím.

8         Organizace pro ochranu lesů a pralesů

8.1      Greenpeace

Organizace pro ochranu životního prostředí. Má více než 3 miliony členů ve 40 zemích světa.

9         Zdroje

Greenpeace Action: Tropical Forest, Washington 1990

Skupina Pralesy: Memorandum o spoluzodpovědnosti ČSFR za zničení tropických deštných pralesů a její povinnosti přičinit se o jejich zachování, Bratislava 1992

http://www.differentlife.cz/ekologie02.htm

http://www.ekolog.jsemin.cz/Problematika-kaceni-pralesu.html

http://zeme-nas-domov.webnode.cz/news/kaceni-lesu/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amazonsk%C3%BD_prales#Odles.C5.88ov.C3.A1n.C3.AD_v_Amazonii

http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/Ochrana-pralesu/