REFERÁT
KÁCENÍ
LESŮ
Společenskovědní seminář
Předškolní a mimoškolní pedagogika
3. A
2015/2016
Vypracováno dne: 26. 9. 2015
Spáčilová
Valentina
1 Úvod
V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a
vynálezů často zapomínáme, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že
příroda nám dává vše, co k životu potřebujeme. A co děláme pro přírodu my?
Bereme si mnohem víc, než potřebujeme a plýtváme všemi zásobami, které nám
dává. Dnes žije na světě přibližně 7 292 450 750 lidí a málokdo
z nich myslí na ochranu ovzduší, vody, půdy nebo právě lesů, o kterých
budu psát.
2 Lesy – továrna na život
Lidi si zahrávají se stromy jako by byly něco
nepodstatného, něco co tu bylo a bude i na dále. Nechápou to nejpodstatnější –
les je pro nás něco jako velká továrna na život. Ne nadarmo se pralesům říká
zelené plíce planety. Plíce jsou důležité pro dýchání – dýchání je nezbytné pro
život.
A co dalšího nám dává les pro život? Snižuje obsah oxidu
uhličitého v atmosféře, čistí atmosféru, udržuje stálou teplotu a vlhkost
naší planety a je pro nás zásobárnou vody. Mimo
to je domovem pro zvířata i rostliny. Pouze
v tropických pralesech nalezneme 90 % primátů světa, 40 % dravců, 80 %
hmyzu na světě a 2/3 všech známých rostlin (a právě ta jedna rostlina, která
roste na tomto „kousku“ zničeného pralesa by možná mohla být lékem a vyléčit
některou z „nevyléčitelných“ nemocí).
Lesy jsou ohrožené v každé oblasti světa. Nejvíce je
ohrožený tropický deštný prales, dalo by se říct, že tropický deštný prales
volá SOS. Zdá se, že člověk ani nebral na vědomí to, že tropický deštný prales
tu byl dávno před ním, automaticky ho začal ničit a snaží se z něj vytěžit
co nejvíce pro svůj prospěch. Zapomíná na to, co všechno nám prales dává. Stále
je tu ale jedna věc, na kterou by se zapomínat nemělo. Tropický deštný prales
je nenahraditelný. Les by se ještě nahradit dal, sice by to trvalo mnoho let,
ale mohl by se obnovit. To u pralesu nejde. Ten tu buď jednoduše je, nebo není.
A i přesto s ním člověk hazarduje, jak se mu zlíbí.
Před 30 lety zabíraly lesy 14 000 000 km2 rozlohy
pevniny (12 %). Dnes je 80 % deštných pralesů zničeno či poškozeno a kácení
stále pokračuje. Každý rok je vykáceno asi 160 km2 tropického
pralesa (to jsou cca 2 České republiky). Vědci odhadují, že tímhle tempem by
mohl prales zaniknout za méně než 40 let.
Kácení vede i ke snižování biodiverzity. Za posledních 400
let bylo vyhubeno kolem 230 druhů obratlovců.
3 Pralesy
3.1 V České Republice
Žofínský prales
Hojná voda
Boubínský prales
3.2 V Africe
Madagaskar
Kakamega Forest
Konžský prales
Kakamega Forest
Konžský prales
3.3 V asii
Shirakami-Sanchi, Shirekoto National Park, Yakushima
(Japonsko)
Taman Negara
Indonéský prales
Taman Negara
Indonéský prales
3.4 V Americe
White Bear Forest, French River, Kanadský prales
Amazonský prales
Amazonský prales
3.4.1 Amazonský prales
Tropický deštný prales v Jižní Americe s rozlohou
5 500 000 km2. Leží v Brazílii, Kolumbii, Peru,
Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinami a Francouzské Guyaně. Je to
největší zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým klimatem na světě. Amazonská
pánev je největším souvislým tropickým deštným lesem na světě. Celá Amazonský
prales představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na
světě.
4 Důvody deforestace
Důvodů je mnoho a zahrnují i vládu, soukromé a vojenské
zájmy na úrovni jednoho či mnoha národů. Rozvojové země, které čelí problémům
jako rapidně rostoucí populace, se dívají na pralesy jako na zdroj. Proto
největší ohrožení bezpochyby představuje člověk a jeho aktivita (tím samozřejmě
nemyslím původní obyvatelé). Bezohledně ničíme, co můžeme, jen abychom měli kde
stavět sídliště, silnice nebo třeba továrny, které pouští do vzduchu škodlivé
plyny. Pro příklad několik aktivit, které skutečně nejvíce ohrožují tropický
deštný prales:
4.1 Těžba dřeva
Nejméně 4,5 milionu hektaru se ročně vytěží díky vzrůstající
spotřebě mahagonu, teaku a ebenového dřeva. Tato tvrdá dřeva potřebují
vyzrávat staletí, a tak mohou být jen těžko vysazována a pěstována na
plantážích.
4.2 Potřeba stavebního materiálu
Domy, lodě, nábytek …
4.3 Potřeba topiva
V mnoha zemích se suchými tropickými pralesy, hlavně v
Africe, se dřevo používá při vaření nebo topení. Tato situace poukazuje na
potřebu adresovat problémy bídy, populačního tlaku, zemědělských metod a
životního prostředí ve sjednoceném pohledu. Stále se ještě 60 % vykáceného
dřeva na celém světě použije jako palivo.
4.4 Pěstování hovězího dobytka
Nejméně 7 700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na
úkor chovu v Latinské Americe. Existuje mezinárodní trh s laciným
hovězím masem, z něhož velká část pochází z Jižní Ameriky. Toto maso
se používá při přípravě hamburgerů ve fast foodu. Podnikatelé skupují plochy
pralesa, který vypalují, aby získali plochy pro pastvu dobytka. Za několik let
je půda vyčerpaná a rančeři musí vypalovat další oblast.
4.5 Potřeba získání zemědělské půdy
Orná půda, pastviny …
4.6 Báňský průmysl
Povrchové doly na těžbu bauxitu v Brazílii zabírají
obrovské plochy a ničí původní zeminu. Podle zákona musí být vytěžená zemina
znovu zalesněna. Eroze půdy, trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná
půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které
v době dešťů zadržují vodu na zemi. S tím souvisí zničení řek –
vykácení lesa ohrožuje celý tok řeky a stav ryb.
4.7 Eroze půdy a stavba nových komunikací
4.8 Potřeba získání suroviny
K výrobě papíru a celulózy.
4.9 Mezinárodní půjčky
Zadlužené rozvojové země, kterým jsou ochotné mezinárodní
finanční instituce poskytnout úvěry na budování dalších ekonomicky nesmyslných
a ekologicky nebezpečných megaprojektů, odlehlé území obydlené jen hrstkou
„primitivních“ domorodců, které není problém v případě potřeby přesídlit,
představují pro projektanty a budovatele vodních děl poslední oblasti na Zemi,
kde mohou takováto díla realizovat.
4.10 Mezinárodní zájmy
Osud tropických pralesů často leží v rukách mocných cizích
společností, které se snaží co nejvíce využít to, co leží pod stromy. Od
Střední Ameriky po jihovýchodní Asii srovnaly mezinárodní společnosti se zemí
pralesy kvůli ovoci, papíru a těžbě surovin. Mezi tyto společnosti patří např.
Mitsubishi Corporation, Hyundai, Sharp, Canon, aj.
4.11 Ilegální drogy
Produkce ilegálního kokainu a opia také napomáhají k
odlesňování, hlavně v Latinské Americe.
Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami.
5 Důsledky deforestace
5.1 Globální oteplování
Oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do
atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí
teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry.
Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón.
Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a
naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství,
co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.
5.2 Ubývání živočišných druhů (snižování biodiverzity)
Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a
živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých
zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů.
5.3 Roztržení ekologického cyklu
Na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody
jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení
znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických
podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy
a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také
zahubit některé mořské živočichy, např. korály.
5.4 Úbytek kultury lidí žijících v pralesích
Odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v
Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů.
Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto
lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové
střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny
jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce
a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez
ohrožení ekosystému po generace.
5.5 Vliv na obyvatelstvo
Drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se
na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje
soja. Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků,
pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít –
vyhrožují mu nebo vypálí dům. Na obrovských farmách a mezi dřevorubci kvete
zneužívání otrocké práce.
5.6 Záplavy a nemoci
Se znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima
celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní
systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha. Mohou se šířit
nemoci, jako třeba tyfus nebo cholera.
6 Záchrana pralesa
Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly
vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i
rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat
a rostlin byly vypracovány projekty. Byly také schváleny zákony na ochranu
deštných lesů a vzácných zvířat.
Od r. 1960 pracují v brazilském pralese horníci a stavbaři silnic. Vykáceli již velkou plochu lesa a mnozí Indiáni Yanomami tak přišli o své domovy. Někteří se také od dělníku nakazili nemocemi, např. příušnicemi, a zemřeli. Organizace Survival International zorganizoval kampaň, jíž se snaží lid Yanomami zachránit. V r. 1991 brazilský prezident konečně souhlasil s tím, že se půda kmene Yanomami přemění v národní park.
Od r. 1960 pracují v brazilském pralese horníci a stavbaři silnic. Vykáceli již velkou plochu lesa a mnozí Indiáni Yanomami tak přišli o své domovy. Někteří se také od dělníku nakazili nemocemi, např. příušnicemi, a zemřeli. Organizace Survival International zorganizoval kampaň, jíž se snaží lid Yanomami zachránit. V r. 1991 brazilský prezident konečně souhlasil s tím, že se půda kmene Yanomami přemění v národní park.
6.1 Konzumní kampaň
Jako výsledek bojkotu, Burger king souhlasil s tím, že přestane
používat hovězí maso z tropických pralesů v hamburgerech. Tato kampaň
donutila mnoho obchodníků přestat používat nevhodně zpracované dřevo z pralesů.
Otevřelo to také diskusi v Evropě o daních z dovážených tropických
produktů, aby se zlepšily fondy pro managament pralesů. Konzumní kampaň však
musí být sjednocena s celou strategií tropických pralesů, aby mohla být
skutečně účinná.
7 Řešení záchrany pralesa
a) Náhrada
dřeva jako paliva
b) Mezinárodní
tlak na vyhlášení národních parků a chráněných území a dodržování pravidel
c) ekonomická
pomoc rozvojovým zemím náhradou za omezení nebo zastavení těžby
d) informovanost
veřejnosti o problému
e) vymezení
oblastí těžby a oblastí pro původní obyvatelstvo
f) projekt
Octopus (Harvard University) – vybudování zemědělských stanic – kolonií nad
korunami stromů nejvyššího patra tak, aby bylo okolí těchto stanic minimálně
ovlivňováno vlastní činností farem. Pravidelný sběr přírodního kaučuku, ovoce,
rozumná selektivní těžba by mohly vést k šetrnějšímu zacházení
s přírodním bohatstvím.
8 Organizace pro ochranu lesů a pralesů
8.1 Greenpeace
Organizace pro ochranu životního prostředí. Má více než 3
miliony členů ve 40 zemích světa.
9 Zdroje
Greenpeace Action: Tropical Forest, Washington 1990
Skupina Pralesy: Memorandum o spoluzodpovědnosti ČSFR za
zničení tropických deštných pralesů a její povinnosti přičinit se o jejich
zachování, Bratislava 1992
